Vánoční stromeček

Datum: 6.12.2011
Komentáře: 0
obrázek
Sotva se přehoupnul prosinec, začíná být téma vánočního stromečku velmi aktuální. Jako každý rok se objeví na nárožích a před obchodními centry ohrady, v nichž bude pestrá nabídka různých druhů jehličnanů, obchody budou pro změnu plné stromků umělých, v zahradnictvích se již delší dobu nabízejí stromky v květináčích. Který je nejlepší a jaký vybrat?

Tradice zdobení vánočních stromečků je skutečně velmi stará. Již Keltové zdobili jehličnaté stromy, čímž uctívali Boha Slunce. Ve středověku se potom přenesl stromeček jako symbol Vánoc do Německa. První zmínka o zdobení vánočního stromu pochází z Brém z roku 1570. O sto let později z veřejných prostranství postupně stromečky pronikly do domácností, v roce 1812 se potom objevil první stromek i v našich zemích. Tento zvyk se prosazoval v konzervativní společnosti velmi pomalu. První stromky se v té době také zavěšovaly ke stropu větvemi dolů, což si dnes jen těžko dovedeme představit. Stejně jako skutečnost, že se stromečky mezi prostým lidem zdobily pouze ořechy, ovocem, o něco později perníkovými a slaměnými figurkami – pestré skleněné ozdoby byly dlouho výsadou bohatých. Přesto se vánoční stromeček stal nezaměnitelným symbolem našich Vánoc a dnes si je bez něj sotva dokážeme představit. smrk

Živý nebo umělý? 

Tak především je důležité vědět, kam stromeček kupujete a jaké s ním máte úmysly. Jiný bude vybírat rodina s malými dětmi, jiný dva starší lidé. Rozdíl bude také ve stromečku do malé garsonky, anebo v tom, který má zdobit rozhlehlou halu velké vily. Mnoho lidí dnes z praktických důvodů volí stromky umělé, kterých je skutečně velký výběr a často jsou k nerozeznání od těch živých – někdo tak činí i z důvodů ochrany přírody a neničení vzrostlých stromů. To je ale velmi diskutabilní otázka, protože stromky prodávané na vánočních trzích dnes jen výjimečně pocházejí z lesních prořezávek, spíše se jedná o druhy vypěstované výhradně za tímto účelem ve speciálních školkách. A ostatně i ta prořezávka v lese je nutná právě pro jeho obnovu a správný rozvoj. Je pak tedy třeba se zeptat, zda plastový výlisek v podobě stromu naopak nezatěžuje životní prostředí, či jestli stromek, jehož konce větví blikají sice podmanivým, leč zcela nepřirozeným způsobem, má se skutečným jehličnanem opravdu ještě něco společného. 

Krásná dekorace z větví 

Starší lidé nebo ti, jimž už odrostly děti, často volí místo stromku jen větve ve váze. Je to praktické – větve ve vodě neuschnou tak rychle, jejich příprava a ozdobení nezabere tolik času, obvykle se dají nasbírat při prosincové vycházce do blízkého lesa, tím spíš, že lesníci často v předvánočním čase nechávají prořezané větve či stromky (takové, které svými parametry, například řídkými větvemi, nevyhovují pro prodej na tržištích) v lese na zemi právě za tímto účelem. Vkusná dekorace ze šikovně naaranžovaných větví může směle sekundovat malým stromečkům, mnohdy je i předčí. Často ostatně bývají větve ve váze ozdobou další místnosti, ve které není stromek – ať už je to chodba, jídelna, anebo dětský pokoj. Díky nim bývá celý byt provoněný krásnou vůní lesa, a to někdy již od začátku prosince. Někdy postačí i malá dekorace na stů.výzdoba na stůl

Klasika – řezané stromky 

Nejtypičtější pro Vánoce jsou nicméně čerstvě řezané stromečky. Oproti minulosti, kdy lidé stávali fronty na náměstích na prořídlé borovičky, zatímco jedle byla nedostatkovým zbožím, dnešní trh nabízí mnoho druhů jehličnanů, které se leckdy na první pohled liší jen v drobných detailech. Nejtypičtější a v našich krajích klasický odnepaměti je obyčejný smrček, jinak smrk ztepilý. Je krásný a hustý, bohužel příliš nevydrží a rychle opadá. Hodí se pro krátké použití, často už na Silvestra bývá s jehličím na štíru, zejména v hodně teplých bytech. 

Jeho trvanlivější a svým způsobem i luxusnější verze je smrk pichlavý, případně další obdoby smrku (například omorica), lidově nazývané jako „stříbrný“. Tento smrček je hustší a na pohled atraktivnější než obyčejný smrk, má pevnější jehličky v různých barevných odstínech, které přecházejí právě až do matně stříbřité barvy. Neopadá tak rychle, jeho jehličky jsou nicméně skutečně velmi pichlavé. 

Jedle bělokorá, nejoblíbenější stromek z našich lesů, je také trvanlivá a neopadá – obvykle vydrží i několik týdnů – ale po určité době ztratí svoji typickou zelenou barvu i vůni a sesycháním se jehličí jakoby scvrkne. Stejně trvanlivá je také borovice, u ní je však velká nevýhoda daná větším rozestupem větví, kdy borovička působí holým dojmem. Tento nedostatek lze řešit pestřejším a výrazným zdobením. 

Mezi novější a atraktivnější verze stromků, které se k nám dovážejí ze zahraničí, patří například douglaska, trvanlivý, tmavě zelený stromek původem ze severní Ameriky s nádhernou vůní po citrusech. Kavkazská jedle na rozdíl od té české vydrží sytě zelená i po delší dobu. Černá borovice je zase výrazně hustší a její jehličí patří k nejdelším ze všech. 

Ať už si koupíme stromek tuzemský nebo zahraniční, ať je malinký anebo se tyčí do několika metrů – vždy je dobré ho před svátky vhodně uskladnit. Měl by být co nejdelší dobu venku, ideálně ve kbelíku s vodou a nevystavený přímému slunci. Druh stromečku, a tedy jeho trvanlivost, bychom měli volit podle toho, jak dlouho jej plánujeme mít v teplém bytě. 

A aby náš výčet vánočních stromečků byl kompletní, nesmíme zapomenout také na živé stromky v květináči. Ale o těch si povíme zase příště, stejně jako o tom, jak stromky co nejdéle uchovat doma čerstvé. 

Šárka Kunická
foto:Pixmac

Přidat příspěvek

Nový příspěvek

 required:
required:
required:
 
Zatím zde nikdo nepřispěl