Nezapomeňte na Barborku!

Datum: 2.12.2011
Komentáře: 0
obrázek
Svátek svaté Barbory patří neodmyslitelně k adventu a předvánočnímu času a pojí se s ním mnoho tradic. Jednou z těch nejmilejších a nejtypičtějších je řezání větviček stromů, které se doma vloží do vázy a při troše péče a štěstí do Štědrého dne vykvetou. Pojďme si o svátku Barborek povědět ještě něco víc.

Typická postava Barbory jako prastarý lidový zvyk už téměř zanikla, proto si ji připomeneme. Štíhlá, dlouhovlasá žena v bílém hávu, se širokou pentlí za pasem, s bíle natřeným obličejem a věnečkem na rozpuštěných vlasech obcházela příbytky v předvečer svátku svaté Barbory. Na okno klepala metlou, zvonila zvonečkem a svoji cestu doprovázela zpěvem a modlitbami Hodným dětem rozdávala z košíku dárky, obvykle ovoce či ořechy, zlobivé děti potom vyplatila metlou.

Do vázy nejen třešni 

Tradici nošení drobných dárků postupně převzal Mikuláš s čertem, který jako zvyk v našich krajích přetrval dodnes, ale další z typicky českých tradic, tedy řezání větviček, vydržela dodnes. Nejtypičtější „Barborky“ jsou větve třešní či višní, ale k rychlení květů ve váze se hodí i jiné stromy, které vykvétají brzy zjara – například broskvoně či meruňky, kaštany, ale také keře zlatého deště nebo jasmínu. Větvičky s nejvíce pupeny bychom měli uříznout šikmým řezem a ve váze s vodou, ideálně pokojové teploty, je ponechat několik dnů v chladnější místnosti a zhruba týden před požadovaným vykvetením přenést do tepla. květ jasmínu

Barborka prý nejen zdobila svými květy vánoční místnost, ale hlavně měla čarovnou moc. Kolikátý den od uříznutí vykvetla, tolikátý měsíc prý byl pro majitele větvičky šťastný. Dívky také větvičky pojmenovávaly podle svých oblíbených chlapců a doufaly, že právě ten, jehož větvička vykvete, bude jejich vyvolený. Dívka, které do Vánoc květy na větvičce vykvetly, se totiž měla do roka vdát. Kvítek z barborky, který si potom dívka ukryla za šněrovačku, měl vyvoleného chlapce přilákat. 

Snoubenec i čarodějnice 

To ale není všechno. Barborky bylo nutno nařezat ze stromu starého alespoň deset let, a to přesně v okamžiku, kdy se na obzoru ukázal první sluneční paprsek. Voda v nádobě se měla měnit každý den a přinášet ji musely dívky ve svých ústech. Poté, co větvičky vykvetly, rozkvetlá snítka se stočila do věnečku a na Boží hod při mši s ním prý bylo možno vidět čarodějnice – ty, které by dívce mohly ublížit, seděly při pohledu skrz věneček zády k oltáři. 

Krásně rozkvetlé kvítky barborek mají původ již v apokryfních evangeliích – podle nich prý kněží jeruzalémského Chrámu vybrali snoubence pro Pannu Marii právě podle toho, čí větvička vložená do vody vykvetla jako první. O Vánocích také květy symbolizují příchod nového světla v podobě Ježíše a spolu s ním (protože právě proběhl zimní slunovrat) příchod dalšího rozkvetlého jara. 

Pokud jste zvědaví, jak na tom budete příští rok s penězi, stačí vložit do vázy větvičku zlatice, tedy zlatého deště. Pokud vykvetou jako první zlaté kvítky, bude peněz dostatek. Když vyraší zelený lístek, jen s obtížemi se udržíme na stávajícím standardu. A pokud větvička zůstane úplně suchá, nic moc dobrého nás nečeká. Tolik pranostika. 

Tak nezapomeňte – Barbory je již tento víkend. A ještě jedna rada úplně na závěr. Větviček do vázy pro radost i ozdobu stačí opravdu jen pár. Ty ostatní nechejte na stromech počkat si na jaro… 

Šárka Kunická
foto:Pixmac

Přidat příspěvek

Nový příspěvek

 required:
required:
required:
 
Zatím zde nikdo nepřispěl