Má váš dům hromosvod?

Datum: 24.9.2013
Komentáře: 0
obrázek
Překvapuje vás, že by hromosvod řešila žena? Byla jsem informována firmou, která přišla hromosvod instalovat, že mají práci hlavně díky ženám. Asi je přirozené, že muž dům postaví, ale žena si ho dál pro svojí rodinu zabezpečuje a k tomu pocitu bezpečí patří i hromosvod.

Hromosvod, či spíše bleskosvod, je zařízení, které všichni dobře známe. Slouží především k ochraně budov a jiných objektů, ale pochopitelně také všech jejich obyvatel (nejen lidí, ale i zvířat) před nebezpečnými účinky bleskového výboje. Díky němu je veškerá energie z blesku uměle svedena do země. Možná vám bude připadat, že je v dnešní přetechnizované době instalace hromosvodu zbytečná – ale to je velký omyl.hromosvod

První hromosvod se objevil až v 18. století. Vynalezl jej český premonstrát Prokop Diviš, který jako první umístil zařízení na svod bleskového výboje ve své farní zahradě v Příměticích u Znojma. To bylo v roce 1754. Zhruba ve stejné době (v roce 1750) prováděl podobné experimenty také americký vědec a politik Benjamin Franklin – podle něj se dodnes také hromosvod nazývá. První hromosvod umístěný na budově se objevil krátce po Divišově prvním pokusu na zámku v Měšicích.

Ochrana před bleskem

Bouřek a s nimi spojenými blesky se báli už naši prapředci, a to právem. Na rozdíl od současnosti si v minulosti nedokázali tento přírodní úkaz nijak vysvětlit a vzbuzoval v nich posvátnou hrůzu a úctu. Na ochranu před úderem blesku se v oknech zapalovaly svíčky – hromničky – což pochopitelně z dnešního pohledu těžko mohlo úderu bleskem zabránit. I v dnešní moderní době se najde nemálo obětí zásahu bleskem. Co vlastně blesk je? Jedná se o obrovský elektrický výboj mezi kladným a záporným nábojem jednoho či více mraků, případně mezi oblaky a zemí. Poté, co proběhne výboj, se vytvoří viditelný kanál tvořený žhavým a ionizovaným vzduchem. Délka dráhy blesku je dva až tři kilometry, její účinek trvá zlomek sekundy, ale teplota, kterou blesk má, činí až dvacet tisíc stupňů Celsia, někdy i víc. S tím souvisí také obrovské napětí v řádech stovek milionů voltů, průměrný proud potom činí až dvaceti tisíc ampér. Energie uvolněná při úderu blesku může mít i několik stovek kWh, které jsou soustředěné do velmi krátkého okamžiku. Proto bývá účinek blesků tak ničivý, a proto je tak důležité se proti nim bránit. Světelný výboj provádí ještě akustický projev, tedy hrom, díky němuž se bleskosvodům začalo říkat hromosvody – je to ale nesmyslné označení, protože samotný hrom je pouze neškodný zvukový efekt, provázející se zpožděním úder blesku, a budovy ani lidi nijak neohrožuje.

Jak to funguje?

V čem vlastně spočívá účel a účinek hromosvodu? Vytvoření vodivé překážky znemožní průnik bleskového výboje k chráněnému objektu, a tím tento objekt chrání před přímým úderem blesku. Veškerou energii, nebo její převážnou část, tak svede do zemnicí soustavy. Celá tato soustava musí splňovat nařízení evropské normy a mít odpovídající vlastnosti – tedy rozměry ok, vzdálenosti svodů, ochranné úhly jímačů a podobně. Také materiál, z něhož je hromosvod zhotoven, musí být dostatečně odolný korozi a dalšímsvod vlivům vnějšího prostředí.

Nejčastějším materiálem pro výrobu soustavy hromosvodu je žárově pozinkovaná ocel. Nově jsou ale na trh zaváděny další materiály, které mají podobné vlastnosti a často i delší životnost. Patří sem hliník a jeho slitiny, měď a nerezová ocel. Jsou sice dražší než pozinkovaná ocel, ale jejich provoz je prakticky bezúdržbový a životnost soustavy se tak může i několikanásobně prodloužit. Celou stavbu také méně zatěžují, a to jak při instalaci, tak díky tomu, že není nutné je pravidelně natírat či jinak esteticky upravovat. A co přesně hromosvod tvoří? V podstatě to jsou tři hlavní části – jímací zařízení, které zachycuje samotný blesk (tedy vodiče, tyče a mříže), svody, které tvoří vodivé spojení od jímacího zařízení k uzemnění (každý samostatný svod má být připojen k vlastnímu zemniči), a konečně uzemnění, které zajišťuje svod blesku do země (to je tvořeno zemniči různého tvaru, které jsou zapuštěné do země).

Aktivní hromosvod nebo Franklinův?

Výše uvedený hromosvod lze považovat za pasivní – je pouze umístěn na budovu a připraven, aby jímal bleskové výboje, které by zasáhly budovu samotnou, případně její okolí. Nově se ale na trhu objevují nové typy hromosvodové ochrany, které působí aktivně. Ve své nadzemní části mají umístěno zařízení obsahující elektronickou část. Ta je schopna samostatné činnosti bez připojení na zdroj elektrické energie. V okamžiku, kdy se před bouřkou mění elektrické pole mezi mraky a zemí, toto zařízení vysílá pulsující signál v přesně určené a řízené frekvenci. Tímto paprskem je vytvářen ionizační kanál pro snadnější svedení bleskového výboje. Aktivní paprsek tedy nepřitahuje samotný blesk, ale ten, který uhodí v jeho aktivní blízkosti, je díky jeho činnosti vhodným způsobem usměrněn. Aktivní bleskosvod tedy může zajišťovat kvalitnější ochranu budovy před zásahem bleskem než pasivní.

Kvalitní uzemnění budovy je nezbytné i v případě, že se nachází v údolí, v méně přístupném místě, mezi vyššími domy a podobně. Zásah blesku totiž může přijít kdekoliv – a žádné umístění v terénu jej nemůže dopředu vyloučit. Vždy je proto důležité, aby byly bleskosvod a jeho zemnící zařízení vyprojektovány a vybudovány kvalifikovaným odborníkem, prošly důkladnou revizí a průběžně byla celá soustava kontrolována. Ochrana našeho majetku, zdraví a zejména životů za to rozhodně stojí.

Šárka Kunická

 

 

Přidat příspěvek

Nový příspěvek

 required:
required:
required:
 
Zatím zde nikdo nepřispěl