Stavební spoření – budoucnost našeho bydlení?

Datum: 21.11.2011
Komentáře: 0
Od samého začátku, kdy vstoupilo stavební spoření na náš finanční trh, patřilo k nejvýhodnějším a nejoblíbenějším finančním produktům, které zaručovaly mimořádně výhodné zhodnocení investovaných peněz. Poslední dobou se ale pravidla dramaticky mění, a to stále bez jasné vize do budoucna. Vyplatí se vůbec ještě stavební spoření uzavírat?

V první řadě je důležité si uvědomit, k jakému účelu míníme stavební spoření využít. Před několika lety, optimálně před rokem 2003, byla tato otázka bezpředmětná – návratnost vložených prostředků byla zaručená a výnosy vysoké, a to i v případě, že jsme finance použili po ukončení smlouvy o stavebním spoření na cokoliv, tedy nejen na stavbu či pořízení bytu. 

Tato skutečnost samozřejmě nemohla uniknout tvůrcům legislativy v naší zemi. Zneužívání, nebo snad spíše nadužívání státní podpory pro tuto formu spoření pochopila současná vláda jako bezdůvodné mrhání státními prostředky, a proto se už nějakou dobu pokouší výhodnost produktu dramaticky omezit. Tím jsou bohužel bez výjimky postiženi všichni, tedy i ti, kteří spoří opravdu ryze za účelem pokrytí nákladů na stavbu či pořízení bydlení. 

Pokud uvažujete o investici a zhodnocení finančních prostředků, pravděpodobně vám finanční poradci, tedy odborníci, kteří se na finančních trzích orientují všemi směry, doporučí spíše investici do podílových listů či fondů se zaručenými výnosy. Ne vždy ale mohou být zajištěné do té míry, že je nepoloží ani případná další krize nebo nástup nové vlny recese. Stavební spoření naopak nabízí spoření s relativně nízkým rizikem a zajištěným výnosem. 

Spoření anebo úvěr? 

V případě plánované stavby domu či koupě bytu, tedy současného čerpání úvěru ze stavebního spoření, už je jiná situace – a vždy je opět vhodné si nechat propočítat různé varianty několika finančních produktů, a z nich nejlépe poznáme naši vlastní pozici. Podstatnými faktory, které celkové výpočty ovlivňují, je vstupní věk, doba, po kterou plánujeme splácet, stav (v případě manželství rozhoduje i zaměstnanost obou partnerů či rodičovská dovolená jednoho z nich), finanční záruka (tedy například i to, kde se nemovitost nachází, anebo zda ručíme pouhou stavbou, anebo třeba i pozemkem pod ní, který je v našem vlastnictví). Takže pro někoho je zajímavější hypoteční úvěr, pro někoho naopak úvěr ze stavebního spoření. 

Určitým rizikem je skutečnost, že stavební spoření se v současnosti pohybuje na houpačce. Stát, který neustále za pochodu mění podmínky spoření, a to i se zpětnou platností na již uzavřené smlouvy, vlastně nepřímo naznačuje všem spořícím klientům, že tyto smlouvy mají hodnotu pouze cáru papíru, takže mohou být kdykoliv jednostranně změněny. Pokud tedy při uzavření smlouvy vycházíte z aktuálně platné výše státního příspěvku, nemáte jistotu, že jej dostanete za rok – natož za dvacet let. Což samozřejmě výrazně mění vaše další finanční předpoklady. 

Co platí v tuto chvíli? 

Podstatná pro uzavření smlouvy je úroková sazba vkladů a úroková sazba při čerpání úvěru. Většina českých stavebních spořitelen nabízí úrokovou sazbu na vklady 2 procenta ročně, případné výjimky jsou obvykle vázané na další produkty (tedy zejména právě úvěry). Úrokové sazby při čerpání úvěru se pohybují mezi třemi až pěti procenty. Je ovšem podstatné rozlišovat úrok při čerpání překlenovacího úvěru, tedy takového, kdy klient získá finanční prostředky hned po uzavření smlouvy, aniž by stihl nějaké finance sám naspořit. 

Poplatky za uzavření smlouvy o stavebním spoření ve většině stavebních spořitelen činí jedno procento z cílové částky, v případě spoření pro děti a juniory je pak tato částka poloviční. Poplatky za vedení účtu se pak pohybují kolem 300 korun ročně. Výjimku mohou činit různé speciální nabídky či promo akce stavebních spořitelen, ale ty jsou obvykle vázané na konkrétní časové období či účel smlouvy.

A jak to je se zmiňovanou státní podporou? Na příspěvek na stavební spoření má nárok pouze ten klient, který spoří nejméně šest let a se svými úsporami nemíní nijak manipulovat. Jinými slovy – pokud vypovíte smlouvu dříve, o příspěvky přijdete a ještě zaplatíte sankci. V letošním roce činí příspěvek maximálně 1500 Kč (respektive příspěvek 3000 Kč byl zdaněn jednorázovou padesátiprocentní daní). Od letošního roku (tedy příspěvek, který by se měl připisovat na začátku roku 2012) bude podpora činit nejvýše 2000 Kč anebo 10 procent z naspořené částky. A pozor – co je důležité – připsané výnosy z vkladů budou nově daněny patnáctiprocentní daní. Navíc budou nadále spoření a státní podpora vázány účelově pouze na bydlení – tedy pořízení, přestavbu či vybavení bytu či domu, nikoliv na cokoliv jiného, jak tomu bylo v minulosti. 

Přesto, že již zlaté časy výnosnosti stavebního spoření jsou nenávratně pryč, pořád se jedná o zajímavý finanční produkt, který se ve většině případů pořád vyplácí. 

Šárka Kunická

 

 

Přidat příspěvek

Nový příspěvek

 required:
required:
required:
 
Zatím zde nikdo nepřispěl