Nízkoenergetické dřevostavby

Datum: 21.2.2013
Komentáře: 0
obrázek
Trendem současné výstavby jsou nízkoenergetické, ideálně pak pasivní stavby, které zajišťují levný a ekonomicky výhodný provoz pro jejich majitele. Ideálním představitelem takového domu je dřevostavba nebo srubová stavba. V dnešní době již dřevostavby nemusí čelit názorům, že se jedná o málo trvanlivé či málo odolné budovy, v některých případech pak naopak budoucí stavitelé podobné domy vyhledávají právě pro jejich oblibu. Má to nicméně svá pravidla.

Běžnou dřevostavbu můžete pochopitelně vybudovat kdekoliv, pouze s přihlédnutím k velikosti pozemku a okolní zástavbě či urbanistickému řešení lokality. Rozdíl oproti zděné budově nebude na první pohled ani patrný. Základem takové stavby bývají masivní dřevěné trámy či kovová nosná konstrukce vztyčené na základové desce, na něž se následně připevní dřevovláknité nebo OSB desky (Oriented Strand Boards neboli desky z orientovaných plochých třísek). Po opláštění budovy jsou upevněny krovy, obvodové desky jsou zvenku či zevnitř opatřeny zateplovací minerální vatou a základ hrubé stavby je tak prakticky hotový. Po finálních úpravách, kdy stavba zvenku získá standardní fasádu a střecha kvalitní tašky, není na první pohled poznat, že se nejedná o zděný domek. Je-li hotová základová deska, samotná stavba může vznikat i v zimním období, protože se jedná o „suchou“ výstavbu, a tedy jí nevadí mrazivé počasí. Není výjimkou, že podobný dům může být kompletně hotov za tři měsíce.

Raději srub, nebo roubenku?

Trochu jiná situace je v případě srubové nebo klasické roubené stavby. Jedná se o domy budované speciální technologií, kterou prověřila staletí – není výjimkou, že dnes můžeme najít v horských oblastech funkční chalupy tohoto typu postavené v 19. století; ostatně životnost takových budov by měla být až čtyři sta let. Srub nebo roubenku ovšem není vhodné postavit kdekoliv – do běžné vesnické či městské zástavby se skutečně nehodí, sluší jim spíše solitérní místa s dostatečně velkým pozemkem v otevřené krajině.

Stavba srubu či roubenky má svá pravidla už od samého prvopočátku. Kvalitní dřevo, obvykle z borovic, smrků nebo modřínů, se nejprve opracuje, zbaví kůry a ošetří proti škůdcům. Na stavbu srubů se používá kulatina, tedy celé kmeny, v případě roubených domů jsou pak kmeny nařezány na trámy odpovídajících rozměrů. Již při výběru firmy je důležité vybrat takovou, která má s podobnými stavbami dlouholeté zkušenosti – masivní dřevo totiž pracuje ještě několik let po dokončení stavby, a tak je nezbytné precizní provedení všech spojů celé stavby. Mimochodemsrub nebo roubenka se obvykle sestaví poprvé již ve výrobní hale a ideálně by zde měly nějakou dobu vysychat. Potom se rozeberou a po částech odvezou na již připravenou základovou desku, kde je stavba znovu sestavena. V té době je již nutné vědět, kudy budou vést rozvody elektřiny nebo vody, aby bylo možno je během sestavování domu včas osadit. Vnitřní stěny (kromě vnitřních příček mezi jednotlivými místnostmi) totiž budou ve většině případů už finální.

V samotném závěru je stavba znovu natřena ochranným nátěrem, což je mimochodem nezbytné provádět i v dalších letech, aby si dřevo udrželo svoje vlastnosti. Výhodou takové stavby je skutečnost, že vnější i vnitřní stěny vypadají stejně, ze všech stran vašeho domu tedy na vás dýchá opět přírodní dřevo. Izolaci mezi spárami obvykle tvoří ovčí rouno či podobné přírodní materiály. Nejen díky tomu mají takové stavby výborné tepelně – izolační vlastnosti, pochopitelně tehdy, když jsou všechny stavební detaily provedeny kvalitně a precizně. Když potom korunujete takovou stavbu střechou z přírodního šindele, dojem z propojení s přírodou je absolutní. Kvalitně vybudovaná stavba tohoto typu nicméně nepatří k vysloveně levným záležitostem.

Někde na pomezí obou variant stojí domy, které vznikají poslední dobou poměrně masivně především v horských oblastech. Jedná se o dřevostavby vybudované z dřevěných desek, které jsou místo finální fasády po zateplení obložené dřevěnými prkny či kulatinou, aby evokovaly dojem původní srubové stavby. Tato optická iluze dokáže vzbudit dojem tradiční horské chalupy, ačkoliv náklady na její pořízení vyjdou levněji i samotná výstavba je v tomto případě jednodušší.

Skvělá tepelná izolace a klimatické podmínky

V každém případě představuje dřevostavba mnohem lepší vnitřní klimatické podmínky oproti zděnému domu. V letních vedrech je zde příjemné chladno, v mrazech se naopak teplo velmi dlouho drží uvnitř, stavba dýchá, mnohem méně se zde práší, je tak vhodnější pro alergiky a je velmi málo náročná na vytápění. V případě kombinace dalších prvků nízkoenergetických staveb, tedy například solárních kolektorů či tepelného čerpadla, je možné získat dům, jehož provoz bude stát skutečně zlomek nákladů běžné stavby.

Šárka Kunická

Uvodní foto: Pixmac

Přidat příspěvek

Nový příspěvek

 required:
required:
required:
 
Zatím zde nikdo nepřispěl