Živý plot – přirozená ochrana našeho soukromí

Datum: 27.4.2012
Komentáře: 0
obrázek
Jaro už je v plném proudu a díky teplému počasí vyrazíte určitě na chatu nebo na zahradu u svého domu. Pokud jste jej postavili teprve nedávno a zahradu si teprve začínáte užívat, určitě hned poté, co jste vymysleli místo na odpočinek či bazén, budete uvažovat, jak svůj pozemek ochránit před zvědavýma očima sousedů či kolemjdoucích.

Možností je samozřejmě mnoho. Někdo na tuto skutečnost myslí už při samotné stavbě a svůj dům nechá obehnat zdí nebo alespoň zídkou či plotem s hustě osazenými dřevěnými plaňkami. Pokud vám už ale na drahý plot nezbylo a vybudovali jste pouze drátěný z pletiva, určitě budete chtít pohled na svoji zahradu nějak zaclonit. Jak provizorní řešení se nabízí tkanina či rákosové rohože. Ale zcela levná záležitost to není a hlavně její funkčnost je opravdu jen dočasná, protože působením povětrnostních vlivů, zejména deště a větru, dostane taková clona během jednoho či dvou let pořádně zabrat.

Jehličnan, nebo listnáč?

Ideálním řešením pro pěknou zahradu a soukromí v zeleni je čistě přírodní živý plot. Tedy hustě vysázené keře listnáčů či jehličnanů,plot které z malých, sotva půlmetrových rostlinek dokážou za dvě či tři sezóny zmohutnět a rozkošatět se a do několika let pohled do zahrady skrýt neprostupnou a hlavně neprůhlednou clonou svých větví. Ideálním obdobím pro výsadbu živých plotů je buď raný podzim, aby stromky stihly zakořenit do mrazů, anebo právě období jara, kdy se příroda probouzí a nové stromky mají možnost se rozrůstat již během této sezóny.

Volba mezi stálezelenými jehličnany či listnatými keři, které se na podzim krásně zbarví, ale na zimu ve většině případů opadají a zůstanou trčet jen holé větve, je pouze na vás. Každý z druhů keřů a stromků vhodných pro výsadbu živého plotu má svá pozitiva i negativa. I když pozitiva většinou převažují, zásadní rozdíl může být snad jen v délce růstu malé rostlinky do bujného hustého keře výšky dospělého člověka. Pravidlem – a to pro jehličnany i listnáče – je po pořádném zakořenění sazenic (které přihnojujeme a ideálně také chráníme mulčovací kůrou) a započatém rozrůstání prvních výhonů prořezávání a zakracování větviček, čímž docílíme jejich zhoustnutí a rychlejšího růstu.

Je také potřeba vědět, jak vysoký živý plot potřebujete. Většina majitelů zahrad preferuje vysokou zelenou bariéru, obvykle ve výšce dospělého člověka, ale spíše i vyšší (ideální výška pro kvalitní živý plot je tři metry – takto vysoké keře dostatečně chrání zvědavé pohledy a současně se dají pořád pohodlně zastřihovat. Důležité je také přihlížet k prostorovým možnostem pozemku. Malý a úzký prostor vyžaduje pečlivě sestříhaný živý plot, zatímco na větších plochách si můžeme dovolit založit víceřadý a rozkošatěný volně rostoucí živý plot.

Radši více než méně

Rozhodně není dobré šetřit na počtu rostlin. Abychom dosáhli kvalitního, hustého a neprostupného živého plotu, ideální vzdálenost rostlinek je půl metru, může být ale i kratší (některé keře jsou doporučené pro výsadbu tři až čtyři rostliny do metru délky). Před výsadbou je vhodné vykopat dostatečný počet stejně vzdálených jamek hlubokých minimálně 30, spíše pak 50 centimetrů po celé délce strany zahrady, ve vzdálenosti zhruba půl metru od plotu. Do výkopů nasypte kvalitní substrát, dnes již koupíte přímo takový, který je určený pro výsadbu živých plotů.smaragd

Pokud preferujete rychlý vzrůst a co nejkratší dobu pro zhoustnutí keřů, asi nejlepší volbou bude jilm sibiřský, jinak také nazývaný turkestánský brest (ulmus pumila). Tento keř je skutečně nesmírně vitální a dokáže vyrůst v průměru až metr a půl za rok – tedy během dvou let již dokáže vytvořit poměrně hustý porost. Mezi další poměrně rychle rostoucí jehličnany patří habr nebo javor babyka či ptačí zob. Přesto ale právě kvůli opadání listů dává mnoho lidí přednost keřům jehličnatým, tedy stálezeleným. Nejobvyklejší z této řady jsou různé druhy tújí nebo cypřišů, oblíbený pro svou barvu je také tis nebo namodralý jalovec. Jakoukoliv z výše uvedených rostlin pořídíte v každém lepším zahradnictví, obvykle i s radou pro její nejlepší výsadbu. Až budete keře vybírat, zkontrolujte si jejich kořenový bal, zda je neporušený a dostatečně vlhký, zda je barva rostlin i jejich vzhled svěží, a také je ideální kupovat rostliny růževzrůstu kolem půl metru. Před samotným zasazením je vhodné rostliny i s kořenovým balem vložit do kýble nebo sudu s vodou a nechat je tam alespoň jeden den natáhnout.

A ještě jeden tip na závěr. Pokud nepotřebujete nutně živý plot, který co nejrychleji zakryje pohled do vaší zahrady, ale raději byste keře více dekorativní, můžete vybrat například forsythii (jinak dobře známý zlatý déšť), tamaryšek, tavolník, jasmín či vajgélii, anebo husté keře popínavých růží. Tyto rostliny sice nevytvoří hustou a neprůhlednou hradbu, ale o to víc vás potěší svojí překrásnou barvou květů a omamnou vůní. 

Šárka Kunická

Foto: Pixmac

 

 

Přidat příspěvek

Nový příspěvek

 required:
required:
required:
 
Zatím zde nikdo nepřispěl