Velikonoce - pašijový týden

Datum: 10.4.2017
Komentáře: 0
obrázek
Květnou nedělí, tedy poslední nedělí čtyřicetidenního půstu, začal týden, který je posvěcen přípravě na Velikonoce, rozjímání a zármutku nad utrpením a smrtí Ježíše. Název tohoto týdne je odvozen z latinského slova passio, tedy utrpení – proto se mu říká pašijový. Jednotlivé dny tohoto týdne mají svoje pojmenování, k němuž se také pojí specifické tradice. Nejprve si ale řekněme něco málo o Velikonocích samotných.

Tento nejvýznamnější svátek Křesťanů je spojován s příchodem jara a nového života, tedy znovuzrození, jehož symboliku přináší právě zmrtvýchvstání Ježíše. Svátek Velikonoc je pohyblivý, připadá vždy na první neděli po úplňku po dni jarní rovnodennosti. Symbol plodnosti a hojnosti v tomto svátku představují vajíčka, dalším důležitým symbolem Velikonoc pak je beránek. Ten má původ v židovském svátku pesach, jímž Židé slavili svůj odchod z egyptského otroctví. Židé obětovali mladé berany a jejich krví potírali dveře svých příbytků na ochranu (pesach = ochrana, ušetření).

Pomlázka, hodovačka nebo žíla 

Dalším velmi tradičním symbolem Velikonoc je pomlázka, krajově nazývaná také koleda, tatar, žíla, hodovačka, dynovačka, karabáč, binovačka, mrskačka, šlehačka či šmerkust. Ve všech případech představuje pomlázka svazek různého počtu čerstvě uřezaných vrbových proutků spletených tradičním způsobem a ozdobených barevnými pentlemi. Jejím účelem je sešlehání, neboli omlazení dívek, aby neuschly a aby byly zdravé a plodné – což opět souvisí se symbolem Velikonoc a nového života. 

A jak se to tedy má s jednotlivými dny svatého pašijového týdne? Na Modré pondělí se v minulosti neuklízelo, naopak na Žluté úterý se uklízet muselo. Pokud jste tedy nestihli o víkendu velikonoční úklid, právě v úterý máte příležitost. Středa se jmenuje Škaredá, to proto, že právě tento den Jidáš zradil Ježíše. A rozhodně byste se neměli mračit, protože je pak možné, že vám to zůstane po celý jívarok. Kněží v kostelích pálí větvičky vrby, lísky či jívy, které byly posvěcené předchozího roku na Květnou neděli. Napučené kočičky nahrazují u nás nedostupné palmové snítky, kterými byl Ježíš uvítán při vjezdu do Jeruzaléma. 

Na Zelený čtvrtek, tedy v den poslední večeře Ježíše, byste měli ráno brzy vstát a umýt se rosou. Tento den by se také měly jíst pouze zelené pokrmy – špenát, salát nebo brokolice. Tento den nezní zvony, protože se traduje, že zvony odletěly do Říma, a proto na vesnicích pobíhají chlapci s hrkačkami, aby zvony nahradili a odehnali Jidáše, Ježíšova zrádce. Velký pátek je den ukřižování Ježíše, a proto by se měl držet přísný půst. Na Velký pátek se lidé chodívali mýt do potoka, aby se jim vyhýbaly nemoci, tento den se nesmělo prát prádlo, pracovat na zahradě nebo něco druhým půjčovat – prý to přinášelo smůlu. 

Bílá sobota se pak již chystá na oslavy vzkříšení a z ohořelých dřívek se v minulosti vyráběl křížek, další ze symbolů Velikonoc (protože Ježíš byl ukřižován na kříži), a odnášel se na pole, aby zajistil po celý rok úrodu. Doma se peklo, uklízelo, pletly pomlázky a zdobila vajíčka. Neděle neboli Boží hod velikonoční přináší konečně po mnoha dnech půstu okamžik velkého hodování na počest oslavy zmrtvýchvstání Ježíše. Všechny návštěvy ten den dostanou kousek posvěceného jídla a trochu se ho dávalo také studně, zahradě a poli, aby byl dostatek vody, ovoce a úrody po celý další rok. 

Tradiční velikonoční pokrmy 

A jaké tradiční pokrmy se o Velikonocích připravují? Kromě barevných vajíček vařených natvrdo (a v různých krajích také různě pestrobarevně zdobených a malovaných), jimiž dívky obdarovávají na Červené pondělí chlapce při koledě, jsou to například mazance mazaneca jidáše, sladké pečivo z kynutého těsta, anebo již zmíněný beránek, který může být jak z těsta kynutého, tak z piškotového. Někde se dodržuje tradice pečení jehněčího masa, tedy právě onoho mladého berana, ale ve většině rodin se dnes častěji připravuje tradiční velikonoční nádivka. 

Chcete zkusit některé osvědčené recepty? 

Jidášejidáše

100 gramů másla
2 žloutky
4 lžíce pískového cukru + vanilkový cukr
500 gramů polohrubé mouky
0,2 litru mléka
kostka droždí
citrónová kůra
skořice
špetka soli
máslo a med na potření 

Z mléka, jedné lžíce cukru a droždí necháme vzejít kvásek, mezitím utřeme žloutky se zbylým cukrem a máslem. Přidáme mouku, trochu skořice, sůl, nastrouhanou citrónovou kůru a vzešlý kvásek. Zpracované těsto necháme hodinu vykynout a potom z něj vyválíme stejně dlouhé válečky, které stočíme do spirálek nebo uzlíků. Necháme dále dokynout na plechu, potřeme rozpuštěným máslem a upečeme v troubě vyhřáté na 160 °C asi 25 minut. Ještě teplé jidáše potřeme tekutým medem. 

Velikonoční nádivka

několik starších rohlíků či housek
vejce
sůl
uzené maso
muškátový oříšek
jarní bylinky (mladé kopřivy, petržel, kontryhel), může být i špenát, ředkvičky, kedlubna 

Poměr surovin odpovídá počtu strávníků a velikosti pekáče, na jeden rohlík počítejte zhruba dvě vejce a 30 – 50 gramů uzeného masa. Maso uvaříme a po vychladnutí nasekáme nebo nakrájíme najemno. Pečivo nakrájíme na malé kostičky a zalijeme trochou vývaru z masa. Mezitím utřeme žloutky se solí a špetkou nastrouhaného muškátového oříšku, přidáme nadrobno nasekané bylinky či na kousíčky nakrájené ředkvičky nebo kedlubnu, promícháme se změklými rohlíky. Zcela na závěr vyšleháme pevný sníh z bílků a vmícháme do směsi. Pečeme v máslem či sádlem vymazaném pekáči a podáváme s jarním salátem.

Pěkné Velikonoce vám přeje redakce

Foto: Pixmac

Přidat příspěvek

Nový příspěvek

 required:
required:
required:
 
Zatím zde nikdo nepřispěl