Kravské mléko – zdravá potravina, nebo alergen?

Datum: 14.3.2012
Komentáře: 0
obrázek
Jistě si to dobře pamatujete. Od dětství vám bylo vtloukáno do hlavy, že je nutné pít mléko a jíst mléčné výrobky, abyste byli zdraví. Kravské mléko bylo v průběhu let vychvalováno jako základ zdravé výživy, ale současně napadáno jako nejběžnější potravinový alergen, zdroj nadbytečného cholesterolu a nasycených tuků nebo potravina zvyšující riziko vzniku diabetu prvního typu. Tak jak to tedy vlastně je?

Cholesterol je ve skutečnosti přirozenou a esenciální součástí mozkových, jaterních a nervových buněk, v podstatě každé buněčné membrány. Co však cholesterol, který je dáván do souvislosti s kardiovaskulárními nemocemi? Tato prospěšná živina může být, podobně jako mnoho dalších látek, poškozena vyšší teplotou anebo stykem s kyslíkem a přibrat nepříznivé vlastnosti, jako je schopnost hromadit se na cévních stěnách a poškozovat je.

Problémem proto není samotný cholesterol v jeho přirozené podobě, ale oxidací poškozený cholesterol v průmyslově upravovaných potravinách. Potíží je, že v současné době většina populace konzumuje cholesterol právě v této podobě. Oxidovaný cholesterol se nachází ve všech nepřirozeně tepelně upravovaných živočišných potravinách. Dnes je akceptována i teorie, že cholesterol dokáže pracovat jako reparující živina. Po konzumaci cév poškozujících potravin, jako jsou rostlinné oleje „obohacené“ hydrogenací o trans-mastné kyseliny, jednoduché cukry ve vysokém množství, bílá mouka a samozřejmě vysoce tepelně upravované živočišné potraviny, se zvyšuje tvorba „zdravého“ cholesterolu. Tento proces probíhá coby reakce na problém ve snaze o zmírnění poškození. 

Potíže s trávením mléka? 

Mléko a mléčné produkty jsou bohatým zdrojem vápníku, vitamínu  B12, vitamínu D a bílkovin, ale i přesto většina celosvětové populace skvěle prospívá bez jakékoliv konzumace mléka. Až 75 procent lidí má potíže mléko trávit, trpí nedostatkem enzymu laktázy a mléko tradičně nekonzumuje. Mléko je také hlavní příčinou potravinových alergií; u kojenců, kteří mají potíže s jeho konzumací, je i vyšší riziko rozvoje alergií na další potraviny. Nerozpoznaná, a tím ani neléčená alergie na mléko může být dokonce jednou z příčin astmatu. Vedle astmatu a ekzémů se nediagnostikovaná alergie na mléko může manifestovat v podobě zánětů průdušek, zánětů vedlejších nosních dutin, autoimunitního onemocnění, opakovaných nachlazení, zánětů uší a behaviorálními problémy. Proto je v případě astmatu nebo i dalších nevysvětlených chronických zdravotních potíží vhodné zvážit, zda nemůže být přítomna potravinové alergie, a pokusit se o eliminaci alergenů ve stravě a prostředí.

K nejčastějším potravinovým alergenům souvisejícím s astmatem patří kromě kravského mléka také vejce, lepek a kukuřice. Mléko je navíc takzvaně hlenotvorná potravina, a proto je vhodné jej (včetně výrobků, které jsou z něj vyrobené) omezit při každém z respiračních onemocnění. Možná si vzpomenete, že podobná doporučení dávají lékaři maminkám malých dětí pokaždé, když u nich podobná nemoc propukne. Vědí proč. 

Mateřské mléko je základ kojení

Už více studií dalo také do souvislosti konzumaci kravského mléka s výskytem diabetu prvního typu. Některá ze složek mléka pravděpodobně vyvolává reakci, která vede k destrukci beta buněk slinivky břišní, a ty jsou zodpovědné za produkci hormonu inzulinu. Kojené děti, které nejsou přikrmovány kravským mlékem, mají proto nižší výskyt juvenilního diabetu. I to je jeden z důvodů, proč je přirozená strava kojenců, mateřské mléko, doporučována po co nejdelší dobu jako nejdůležitější základ pro budoucí zdraví dítěte. 

Nezbytnost konzumovat kravské mléko je často obhajována vysokým obsahem vápníku, který je potřebný pro stavbu kostí, a mléko inzerováno jako základní prevence osteoporózy. Ve skutečnosti má však severní Amerika jeden z nejvyšších příjmů mléčných výrobků, a stejně tak i nejvyšší počty postižených osteoporózou. Proto, že je bez ohledu na množství přijatého vápníku mnohem důležitější, jaké jeho množství dokáže organismus přijmout a správně využít. Tyto obě vlastnosti závisí na celé řadě faktorů, jako jsou stravovací způsoby, množství masa a sladkostí ve stravě, délka pravidelného pobytu na slunci, množství a druh pohybové aktivity nebo konzumace různých nápojů. 

Nejlepší jsou kysané výrobky bez pasterizace

jogurt
jogurt

Nejzdravější mléčné produkty jsou fermentované, protože probiotika v nich obsažená podporují zdravé střevní prostředí, které je základem pro zdravý imunitní systém a prospívá celému organismu. Při fermentaci dochází k přeměně pro mnohé těžce stravitelného mléčného cukru (laktózy) na kyselinu mléčnou, kysané výrobky jsou proto lépe stravitelné. V okamžiku, kdy je po fermentaci výrobek znovu pasterizován, klesá množství probiotik a úměrně i zdravotní prospěšnost produktu. 

V případě rozhodování, jestli konzumovat mléko a mléčné výrobky, je třeba zvážit věk příjemce a jeho zdravotní stav. Pravidelnou konzumaci mléka a mléčných výrobků v jejich dnes běžně nabízené kvalitě nelze doporučit dětem do jednoho roku věku, pro jednotlivce s rodinnou historií těžších alergií, astmatu a dalších chronických zdravotních potíží. V případě konzumace mléka a výrobků z něj je vždy vhodné upřednostňovat přirozené, průmyslově neupravované výrobky bez pasterizace, homogenizace a genetické manipulace. Pasterizace zabíjí prospěšná probiotika a homogenizace nepřirozeně pozměňuje mléčné tuky na látky škodící kardiovaskulárnímu zdraví. 

Proč ne průmyslově upravené mléko?

Průmyslově upravované mléko navíc často obsahuje rezidua antibiotik,  USA navíc také růstový hormon, a je většinou získáváno z velmi neetického chovu zvířat. Průmyslově upravované mléko škodí zdraví konzumentů a zvířat, která jej produkují. Prodej mléka a mléčných výrobků však představuje významný zisk pro potravinářský průmysl, a proto je jeho konzumace stále tak silně propagována. Průmyslově neupravované mléko, ideálně z domácího chovu, se zdá být lépe stravitelné, jeho konzumenti udávají celou řadu zdravotních výhod, obsahuje zdravé enzymy a zdá se, že jeho příjem není příčinou vzniku alergie.                                                                                                                                          

Mlékárenský průmysl není schopen zajistit podmínky chovu krav, které by dodávaly zdravé přirozené mléko bez potřeby pasterizace, a proto není schopen konkurovat přirozenému mléku z domácího chovu. Útoky směřující na přirozené neupravované mléko nejsou otázkou hygienické bezpečnosti, jsou motivované ekonomicky s cílem poškodit stále rostoucí zájem o konkurenční produkt. Hygienické stanice prohlašují, že konzumace přirozeného mléka je riskantní, protože může být kontaminováno nepříznivými živými mikroorganismy. Jakákoliv čerstvá přirozená potravina může v případě hygienicky problematické výroby anebo skladování obsahovat zdraví škodlivé mikroorganismy, a přesto prosperující zdraví zcela jistě nezajistíme zákazem přirozených potravin. Právě ty totiž obvykle patří k tomu nejzdravějšímu, co lze konzumovat.  

Co doporučit na závěr? 

V případě konzumace mléka a výrobků z něj vždy upřednostněte přirozené, průmyslově neupravované výrobky, to znamená výrobky bez pasterizace, homogenizace a genetické manipulace. Z jednotlivých mléčných výrobků jsou nejlépe stravitelné a nejvíce zdravotně prospěšné zakysané mléčné výrobky. A v případě onemocnění dýchacího traktu – nejen u dětí - vždy omezte příjem mléka a mléčných výrobků. 

Margit Slimáková
www.naturalway.eu
foto:Pixmac

 

 

Přidat příspěvek

Nový příspěvek

 required:
required:
required:
 
Zatím zde nikdo nepřispěl