Na Hromnice o hodinu více?

Datum: 1.2.2012
Komentáře: 0
obrázek
Toto pořekadlo určitě dobře znáte. Den se prodlužuje a už to bývá v podvečer docela dobře vidět. Ale co vlastně svátek Hromnic představuje a proč vznikl? V původním keltském významu se jedná o svátek Imbolc na počest bohyně Brigid. Tomu připadá začátek února, konkrétně noc před prvním únorem a den následující.

Bohyně Brigid byla patronkou úrody a také rodících žen a jejich dětí. Proto se někdy nazývala bohyní – matkou. Mezi Slovany zase svátek Hromnic souvisel se slovanským bohem hromu a blesku Perunem, který se navracel po zimním spánku. Prvním jarním bleskzahřměním po příchodu Peruna se probouzela příroda a začínal nový život. Zlí duchové se zalekli a zalezli do svých skrýší. Proto lidé období prvního zahřmění provázeli mnohými rituály (například zapalováním ohňů) a vítali jej jako osvobození od zimy. Kromě toho také uklízeli své příbytky. Bohyni Brigid o něco později Křesťané vyměnili za Pannu Marii, která podle evangelií přinesla svého syna Ježíše čtyřicet dnů po jeho narození do Jeruzaléma, aby jej zasvětila Bohu. 

Jaro už je blízko 

I když se to možná ještě nezdá, Hromnice jsou svátek jara. Měsíc únor má ostatně svůj prapůvodní název podle ledových ker, které se v této době začínaly lámat na řekách a ponořovat pod vodu. Říkalo se, že se „unořují“, a tak právě vznikl název měsíce únor. Kromě toho, že Hromnice přinášejí jaro, současně patří k poslednímu okamžiku Vánoc – tento den by tedy měla zmizet z vašich příbytků poslední vánoční výzdoba, pokud ještě nějakou máte. 

Pálení velkých ohňů lidé vyměnili za svíčky hromničky, kterým se právě tento den žehnalo. V období jarních a letních bouřek je potom lidé zapalovali a stavěli do oken, aby je ochránily před bleskem. Rovněž je vkládali do rukou zemřelým, aby je světlo svíce doprovázelo na jejich cestě na věčnost. Svíce ve svém dalším významu také představovaly Ježíše, který jiným dával světlo. 

Na svátek Hromnic se nesmělo pomlouvat nebo klít, v některých oblastech (například na Chodsku) ani tančit – kdo by tento den tančil, prý by zemřel. Hospodyně zase nesměly šít, protože špička jehly by mohla přitáhnout blesk. Pranostik či pověr, které se pojí s Hromnicemi, je ale mnohem více. Pojďte se podívat na některé z nich: 

  • Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.
  • Na Hromnice jasná noc - bude ještě mrazů moc.
  • Na Hromnice zimy polovice.
  • Jestli na Hromnice mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
  • Zelené Hromnice - bílé Velikonoce.
  • Kde se na Hromnice pracuje, tam uhodí hrom.
  • Na Hromnice si musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout.
  • Vyjde-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.
  • Chumelenice na Hromnice končí zimu tuhou; jestli pak jasný den, očekávej druhou.
  • Hromnice - půl krajíce, půl píce. 

Krátce po Hromnicích začne masopustní období, které je nejen ještě o kousek blíž k jaru, ale hlavně je předzvěstí svátku vzkříšení Ježíše po jeho ukřižování, Velikonoc. Ale o masopustu si napíšeme zase až příště… 

Anna Rejšková

Foto: Pixmac

 

Přidat příspěvek

Nový příspěvek

 required:
required:
required:
 
Zatím zde nikdo nepřispěl